Svatý Prokop - životopis

SVATÝ PROKOP - PATRON LOŠTICKÉ FARNOSTI

Narodil se k.r. 970 v Chotouni ( nedaleko Českého Brodu ) v době, kdy byl v Čechách biskupem sv. Vojtěch. I když nepocházel ze žádného vládnoucího rodu jako sv. Václav, sv. Ludmila nebo sv.Anežka Přemyslovna, patřil, stejně jako oni ke vzdělaným lidem své doby. Denně poznával Boží starostlivost a dobrotu a proto se rozhodl odevzdat Bohu svůj život v práci a modlitbě. Odchází do hlubokých lesů kolem Sázavy. Zde si našel jeskyni a začal žít jako poustevník. Poblíž poustevny vykácel kus lesa a zoral malé pole na kterém denně tvrdě pracoval. Pověst o zbožném poustevníkovi se šířila po celém okolí a lidé ho začali navštěvovat s prosbou o radu a o modlitbu.

Jedna legenda vypráví o setkání sv. Prokopa s českým knížetem Oldřichem. Právě do lesů, kde žil poustevník se jednou kníže Oldřich vydal na lov. Projížděl lesem a v tom spatřil jelena, velkého jelena. Lovecká vášeň ho hnala za kořistí. Vyrazil za jelenem, který kvapně pádil pryč. V honičce se král lesa najednou zastavil.Když kníže přijel blíž, uviděl, že jelen si klekl k nohám muže, který stál u cesty. Tím mužem byl sv. Prokop. Oldřich se zeptal Prokopa kdo je a co tu dělá. Ten jen tiše odpověděl: "Jsem ubohý hříšník a jmenuji se Prokop. Zvolil jsem si tuto samotu, abych tady, daleko od hluku světa, mohl soustředěně sloužit Bohu prací a modlitbou." A nabídl knížeti kus suchého chleba a ze studánky mu přinesl vodu. Kníže se s chutí pustil do jídla a s poustevníkem si dál povídal. V rozhovoru s ním poznal, že Prokop je člověk moudrý a rozvážný. Proto jej začal prosit: "Nauč, Prokope, lidi tomu, co umíš sám a budeme šťastný národ. Když naučíš lidi modlit se a pracovat, prostoupit svůj život myšlenkou na Boha, přinese to požehnání nám i generacím po nás."

Prokop skutečně knížeti slíbil, že to v modlitbě předloží Pánu. Při modlitbě pak poustevník poznal, že Bůh si přeje, aby učil lidi v Čechách správně žít, modlit se a statečně pracovat. Je zajímavé, že tvrdý a náročný život sv. Prokopa lidi neodrazoval. V těžkých časech středověku přitahoval mnohé odhodlané muže s touhou bojovat se zlem. Takoví se přidávali k Prokopovi a nechali se otcovsky vést. Proto mohl s těmito odvážnymi muži zbudovat na Sázavě klášter. Mnichy učil žít podle hesla: "Modli se a pracuj." S budováním kláštera i kostela mu výdatně pomáhal kníže Oldřich a později jeho syn, kníže Břetislav. S jejich pomocí dokončil sv. Prokop stavbu a při první volbě byl ustanoven prvním opatem. Svým bratřím vždy připomínal, aby v lásce a pokoře sloužili Bohu i lidem. Mniši se o to vždy snažili. Sv. Prokop zemřel 25. března 1053 na Sázavě. A Sázavský klášter se stal postupně centrem slovanského písemnictví a vzdělanosti.