Biřmování

Když přišel Ježíš na svět, mluvil často o svém Otci, protože ho miloval z celého srdce. Ježíš ale mluvil také o jiné osobě, kterou nazýval svým Duchem: „Duch Páně je nade mnou, protože mě pomazal a poslal mě hlásat radostnou zvěst chudým.“ ( Lk 4, 18 )

V evangeliu čteme, že se Ježíš narodil působením Ducha svatého. Při křtu v Jordáně sestoupil Duch svatý na Ježíše a on začal své vykupitelské poslání. Pán dělal zázraky a vyháněl zlé duchy silou Ducha svatého. Tento Duch byl s ním stále. Před svým odchodem řekl svým učedníkům: „Nenechám vás tu sirotky… budu prosit Otce a dá vám Ducha svatého, aby zůstal s vámi navždy. Bude přebývat u vás a bude ve vás.“ ( Jn 14, 15 )

Duch svatý přišel k nám v den našeho křtu. Podle slov apoštola sv. Pavla se „naše tělo stalo chrámem Ducha svatého.“

V den přijetí svátosti biřmování Duch svatý naplní naši duši svými dary. Ježíš nám dává svého Ducha, aby byl stále s námi, uschopňoval nás překonávat nesnáze, připomínal nám vše, co Ježíš učil a pomáhal nám to uskutečňovat.

PŮSOBENÍM DUCHA SVATÉHO DUCHOVNĚ DOSPÍVÁME

 Když se Ježíš vrátil ke svému Otci, „vrátili se učedníci do Jeruzaléma s velkou radostí.“

Tehdy ještě nevěděli, kdo je Duch svatý, kterého jim Ježíš přislíbil, ale důvěřovali mu a očekávali jeho příchod v modlitbách. V den Letnic byli ve Večeřadle a modlili se. Náhle uslyšeli z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr a uviděli, jak se nad nimi usazují jazyky ohně. Proniklo je velké světlo. V tom pochopili: Duch svatý je s námi! Cítili se proměněni vnitřně, toužili vyjít ven a všem vyprávět o Ježíši. Až dosud nedovedli Boží pravdy vyjádřit, zavírali se plni strachu před židy. Nyní odvážně vycházejí ven a svědčí. Získávají nové učedníky, zakládají nové křesťanské obce. Vlivem Ducha svatého dozráli, stali se dospělými křesťany.

Přijetím svátosti biřmování, kterému předchází solidní příprava a život víry skrze svátosti, přijímá křesťan nové úkoly v církvi, ve farnosti: někteří se stávají lektoři, jiní učí náboženství, navštěvují nemocné, pomáhají v liturgickém zpěvu ve schole… Jsou prostě přiměřeně aktivní a vzorem pro ostatní. Tak s pomocí Ducha svatého dospíváme duševně.

Duch svatý nám dává odvahu a podněcuje nás k boji proti vlastním chybám a hříchům. Utvrzuje naše dobrá předsevzetí, vtiskuje nám do duše nikdy nezrušitelné znamení.

Horliví křesťané pak vedou druhé k lepšímu životu svým slovem a hlavně stylem života. Být dospělými znamená naučit se dávat, dělit se, jako Ježíš se dělil se svými dary s námi.

PŘÍPRAVA K SVÁTOSTI BIŘMOVÁNÍ

Je prvořadým úkolem Božího lidu. Většinou jsou to rodiče, kteří své mladé dospívající děti povzbuzují k přípravě. K hodnému přijetí svátosti je potřebná taky intenzivní příprava ze strany farnosti, která probíhá jeden rok. V olomoucké arcidiecéze se za biřmovance můžou přihlásit mladí lidé od 14 věku života. Každý biřmovanec vyplní přihlášku a odevzdá svému duchovnímu správci. Ten pak moderuje přípravu. Biřmovanec má svého kmotra. Tito vedou své svěřence k přijetí svátosti, pravou rukou u obřadu drží na ramenu biřmovance. Je dobré, když jsou kmotři již obiřmováni a snaží se žít statečný život víry, aby dávali svým svěřencům dobrý příklad.

Vzkládání biskupovy ruky na hlavu biřmovance znamená, že na biřmovance sestupuje Duch svatý a že biřmovanec se stává bojovníkem Kristovým. Křižmo – kterým je u obřadu pomazán je smíšenina olivového oleje a balzámu. Křižmo světí biskup na Zelený čtvrtek spolu s přítomnými kněžími. Olivový olej naznačuje milost Ducha svatého, kterou bude biřmovanec posilněn v boji proti nepřátelům spásy. Balzám naznačuje, že se biřmovanci uděluje milost, aby se uchoval čistým od hniloby hříchu a aby dobrým životem šířil vůni ctností. Znamení kříže ho povzbuzuje, aby bez bázně vyznával víru v Ježíše Krista. A také byl ochoten pro něho trpět i potupu a pronásledování.

Svátost biřmováni vtiskuje duši člověka nezrušitelné znamení a člověk ho může přijmout jen jednou v životě.