ŽIJEME. A JEDNOU ZEMŘEME … TO PŘECE NEMŮŽE BÝT VŠECHNO!!!

20. dubna 2014 budeme slavit Velikonoce. Křesťanská víra nás všechny zve slavit vítězství Božího Syna nad smrtí. Svým zmrtvýchvstáním Kristus potvrdil pravdivost svého učení, které, když přijmeme, má moc vést nás tímto dočasným životem k cíli, pro který jsme zde na světě.

Jak mnoho lidí věří vlastně v život po smrti? Podle výzkumů věří v posmrtný život dvě třetiny katolíků a protestantů jedna polovina. Počet věřících v posmrtný život prý stoupá. Odpovídají výsledky dotazníků skutečné víře? Téměř všichni dotazováni by si přáli, aby žili po pozemské smrti. Jsou ale ochotni podle toho  zařídit svůj život? Může vůbec nějaký způsob dotazování rozhodovat, zda je život po smrti, věčný život, nebe a peklo? Procenta náhodně vybraných současníků nemůžou nic rozhodovat o Bohu. Přesto je na pováženou, že jsou lidé, kteří pochybují o základní pravdě křesťanství, o naději ne věčný život. Moje představy o nebi jsou příliš lidské a jsou proto závislé na našem myšlení a na našich představách. Proto o nich mluvíme pouze lidsky.

To udělal francouzský matematik a filosof Blaise Pascal (1623-1662). Ve svém životě se intensivně zabýval otázkou smrti a posmrtného života. Při svém bádání dospěl k živé víře v Ježíše Krista a snažil se něco z toho sdělit i druhým lidem.

V rámci výpočtu pravděpodobnosti dospěl k úvaze, které se dodnes říká „sázka Pascalova.“

Každý rozumně uvažující člověk, tak uvádí Pascal v této „Sázce“, musí se rozhodnout pro Ježíše Krista, i když šance pro správnost křesťanského byly jen 50:50. Pascal zdůvodňuje svou myšlenku takto: Ve svém životě musí člověk podstoupit nějakou sázku. Člověk může vsadit svůj život buď na to, že křesťanské učení je pravdivé, nebo musí vsadit na to, že není pravdivé. Když člověk žádnou „sázku“ neudělá, pak automaticky sází na možnost, že pravdivé není. Dejme tomu, že se člověk rozhodne pro křesťanskou víru a její pravdivost. Je-li tomu skutečně tak, potom všechno získal. Není-li tomu tak, potom nic neztratil.

Kdo se rozhodne proti křesťanské víře a jeho předpoklad bude správný, potom nic nezískal. Je-li jeho předpoklad špatný, potom ztratil všechno… Podle zásady pravděpodobnosti by se měl člověk snažit hledat pravdu, neboť jestli zemře, aniž uctíval pravého Boha, je ztracený. Tak uvažoval matematik a hledač Boha, Blaise Pascal. Kéž bychom mu dali za pravdu alespoň tak, jak věříme  jeho objevům fyzikálních zákonů!

Omlouvám se, že jsem díky panu Pascalovi, trochu „filosofoval“. Ale  v tomto případě tomu bylo zapotřebí.

Přeji všem čtenářům Objektivu opravdové křesťanské Velikonoce!

Pavel Kavec Objektiv Mohelnice 4/2014