POZORNOST – VZÁCNÁ CTNOST
S příchodem září je nerozlučně spjat konec prázdnin a začátek nového školního roku. Do školních lavic usedli prázdninovými zážitky roztěkaní žáci a studenti. Dát se opět „do způsobu“ není tak jednoduché, to víme všichni.
Profesor chemie, který musel soustavně napomínat své nepozorné studenty, se jednoho dne rozhodl, že si pro ně připraví zkoušku.
Vzal malou lahvičku s neznámou tekutinou a řekl: „Pokud chceme poznat danou látku, tak nám v některých případech nezbývá nic jiného, než ji prostě ochutnat.“
Sotva to dořekl, ponořil do lahvičky ukazováček, zvedl ho k ústům a poslal lahvičku mezi studenty. Každý z nich zopakoval profesorovo gesto a na tvářích se jim okamžitě objevovaly grimasy nevyslovitelného hnusu.
„Tak, máme zde další z bezpočtu důkazů mých tvrzení!“ řekl v té chvíli vyučující: „Opět vám uniklo to podstatné. Do lahvičky jsem sice vložil ukazováček, ale do úst jsem si dal prostředníček!“
Dnešní mladí lidé jsou stále více roztržití a nevšímaví. Jako by se jejich schopnost udržet pozornost scvrkla na minimum. Styl dnešního hektického života bohužel plodí roztěkanou mysl. Pozornost však patří mezi vzácné lidské dary. Zkuste najít něco, co by ji mohlo nahradit!
Objektiv Mohelnice 9/2013 Pavel Kavec
