KAPR , VÁNOČNÍ STROMEČEK A BETLÉM
VÁNOČNÍ KAPR – se na našem štědrovečerním stole začal objevovat na začátku 19. století a to spíše v rybnikářských oblastech a nebo v zámožnějších rodinách. Dnes tolik oblíbený vánoční kapr s bramborovým salátem se ale objevil později. Poprvé ho připravila Magdalena Dobromila Rettigová (*31.1.1785 + 5.8.1845 v Litomyšli), rodačka z malé vesničky Všeradice, ležící 11 km od Berouna, česká buditelka, spisovatelka a autorka věhlasné „Domácí kuchařky“ z roku 1826. Obliba postupně rostla a dnes je tradičním štědrovečerním pokrmem ve většině českých domácností. Kapří šupiny prý přinášejí štěstí. Schovávání šupin pod talíř štědrovečerního stolu je pověra. Někteří pověrčiví lidé jej nosí dokonce v peněžence.
Pouštění kapra do rybníka – pouštění kapra na svobodu? Bohužel. Kapři vyloveni na podzim z rybníka, později sádkovaní mají minimální šanci přežít. Ztratili přirozenou energii a nejsou připraveni na přezimování. Když si koupíte kapra, kterého necháte ve vaně a pak ho pustíte na svobodu, připravíte ho na strádání a uhyne.
VÁNOČNÍ STROMEČEK – a jeho tradiční zdobení tak, jak ho známe dnes, pochází z Německa. Zpočátku nebyl zdoben svícemi. Nejstarší zpráva o svícemi zdobeném stromečku v místnosti je v Brémách ( Severní Německo) z roku 1570. Nejdříve bychom jej našli v cechovních domech. Do soukromých prostorů pronikl v 17. století. V 19. stol. Opouští Německo. Ujímá se nejprve ve městech, až poté na venkově. Dříve ho přijímají protestanti než katolíci.
ČESKO - u nás nemá vánoční stromeček dlouhou tradici. Poprvé je postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na libeňském zámečku. Zvyk se začal prosazovat v bohatých pražských rodinách. Ujaly se stromečky zdobeny perníkem a ovocem. V roce 1860 se na vánočním stromečku v Čechách poprvé rozsvítily lojové svíčky. Na náměstí byl stromeček poprvé postaven v Brně. Bylo to na Náměstí Svobody a postavil ho spisovatel Rudolf Těsnohlídek. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě roku 1919 v bílovickém lese prochladlé děvčátko. Prožitek ho natolik zasáhl, že se o Vánocích v roce 1924 rozhodl vztyčit na náměstí strom a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem. Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24m vysoký smrk z Beskyd. Zdobil Svatopetrské náměstí v Římě v roce 1999. Nechvalně se proslavil vánoční smrk na Staroměstském náměstí, když 6. prosince 2003 spadl a zranil čtyři lidi.
BETLÉMY – ten první, jesličkový, vytvořil sv. František z Assisi (1181-1226) v r.1223. V jeskyni nedaleko obce Grecio v Umbrii dal umístit jesle vystlané senem. Scéna se mu zalíbila a pak byla napodobována v řadě italských klášterů. Koncem 16. stol. se o budování betlémů zasloužili jezuité. První kostelní jesličky byly u nás vystavěny o Vánocích roku 1562 u sv. Klimenta v Praze na Starém Městě. V 19. stol. byly trhy zavaleny různými figurkami z Drážďan a Innsbrucku. Oblíbené byly skládací, protože byly skladné a lehce stavitelné. Se zvykem vánočních stromečků začaly betlémy ustupovat. Mikoláš Aleš (1852 – 1913), malíř a ilustrátor nebyl příznivcem vánočních stromečků, protože „odpoutávali pozornost od podstaty Vánoc – narození Spasitele v Betlémě.“
Vánoce roku 2012 se blíží. Všem příznivcům našeho časopisu přeji především znovuobjevení podstaty Vánoc, kterou nenaleznou v cukroví, televizi, pod stromečkem ani u kapra se salátem. To podstatné o Vánocích a vůbec v tomto světě je narození Božího Syna v lidském srdci. Kéž u tebe, milý čtenáři, to místo nalezne!
Pavel Kavec (Objektiv Mohelnice 12/2012)
