SLAVNOST TŘI KRÁLŮ
6. ledna jsi křesťané na celém světě připomínají událost, když Betlém v čase narození Ježíše Krista navštívili mudrci, v řeckém textu “mágoi” ( mágové). Byli to vzdělaní lidé z Persie, kteří pro svou vzdělanost byli poradci krále. Vedeni zjevem zvláštní hvězdy přišli z daleké Persie, dnešního Iránu, poklonit se narozenému Spasiteli. ( o této události více v evangeliu podle sv. Matouše, kapitola 2 ). Tradice nám zachovala jejich jména: Kašpar, Melichar a Baltasar. Byli to vzdělaní lidé své doby a národa, kterých do Betléma nepřivedla touha po senzacích, ale touha po pravdě, kterou hledali ve studiu. Dnes bychom řekli, že je tam přivedl vědecký výzkum. Lidé naší doby ničeni bulvárem se přímo ženou za senzacemi. Následkem toho žijí v polopravdě a lži a málo je zajímají solidní informace a pravdivé skutečnosti. Pravda totiž bolí a to dnešní člověk nemá rád.
Není to tak dávno, co minulý režim učil tezi, že “věda a víra si odporují”. Mnoha lidem to dodnes vyhovuje a domnívají se, že je to tak. Dovolím si zde připomenout, že již před narozením Ježíše Krista se velikáni dějin obírali otázkou existence Boha.
Řecký filosof Aristoteles (384-322 p.n.l) : “I když je Bůh neviditelný pro smrtelníky, lze jeho existenci vycítit z jeho stvoření.”
Římský řečník a filosof Marcus Tullius Cicero (106-43 p.n.l) : “Existence Boha je tak jistá, že téměř bych popřel, že ti, kdo ho popírají, mají lidský rozum.”
Dlouhý je seznam těch lidí, kterým lidstvo vděčí za mnohé objevy. Většinou to byli odborníci ve svém oboru, lidé skromní a hluboce věřící.
Teofrastus Paracelsus ( 1493-1541), lékař a obnovitel lékařské vědy: “Zkoumejte přírodu, jestli chcete poznat pravdu a Boha.”
Matematik a astronom Johannes Kepler (1571-1630), objevitel pohybu nebeských těles: “Věnovat se astronomii znamená číst Boží myšlenky.”
Athanasius Kircher (1601-1680), vynálezce promítacího přístroje: “Nechcete věřit, že tento můj malý globus povstal sám od sebe. A máte pravdu. Jak ale můžete věřit, že jeho obrovský originál, který vidíme a obdivujeme, povstal sám od sebe?”
Objevitel zákona gravitace Isaac Newton (1643-1727): “Nádherný řád a soulad vesmíru mohl vzniknout jenom díky moudrému plánu všemocné Bytosti. To je můj poslední a nejvyšší poznatek.” Fysik Alessandro Volta (1745-1827): “Základní pravdy víry jsem podrobil důkladnému studiu. Došel jsem tak k důkazům, které náboženství činí věrohodným i přírodovědci. Kéž toto mé poznání přinese lidem bohaté ovoce!”
Biolog a původce vývojové teorie Charles Darwin (1809-1895): “Nikdy jsem nepopíral existenci Boha. Je totiž nemožné dokázat a pochopit, že velkolepý vesmír a především člověk povstali jen náhodou. Právě toto považuji za hlavní důkaz existence Boha.”
Zakladatel elektrotechniky Werner von Siemens (1815-1892): “Čím hlouběji vnikáme do harmonického působení přírodních sil, tím pokornějšími se cítíme a tím více roste náš obdiv k Boží moudrosti, která udržuje pořádek ve světě.”
Ernest Rutheford (1871-1937), zakladatel moderní nukleární fysiky, nositel Nobelovy ceny za rok 1908: “V nevědeckých kruzích se udržuje mínění, že učenec, protože ví více o bytí, musí být nevěřícím. Právě naopak! Naše práce nás přibližuje k Bohu a probouzí úctu k jeho úžasné moci.” Objevitel teorie relativity a nositel Nobelovy ceny za rok 1921 Albert Einstein (1879-1955): “Každý solidní přírodovědec musí mít jistý náboženský cit, protože si nemůže představit, že on první myslel na neobyčejné souvislosti, které objevil v přírodě. Dost rozšířené mínění, že jsem ateistou je založeno na velikém omylu. Kdo toto vyčetl z mých teorií, ten z toho nepochopil vůbec nic.”
Francouzský spisovatel Duplessy statisticky zkoumal 150 průkopníků vědy ve 20. století. Výsledek byl překvapivý: 12 vědců ze seznamu vyloučil, protože nebylo možné zjistit jejich náboženské názory. Z ostatních 138 bylo 9 gnostiků t.j. pochybujících o tom, že je možné Boha poznat. Vysloveně nevěřících bylo 5. Tedy 124 věřících vědců k 5 nevěřícím!
Je jisté, že ke konfliktům víry a vědy dochází tehdy, když jedna nebo druhá strana překročí své hranice, Případ Galileo Galilei (1564-1642), kterého papež bl. Jan Pavel II. v roce 1992 rehabilitoval, to jasně dosvědčuje.
Proto, přátelé a čtenáři Mohelnického objektivu, nebojme se všichni společně poklonit se Třemi králi Ježíši Kristu, Spasiteli. Nebude to projev vaší nevědeckosti, ale právě naopak.
Pavel Kavec, Loštice.
Náhodná fotografie:
